Glosář — Kybernetická bezpečnost pro obce

Ústřední správní úřad pro kybernetickou bezpečnost, ochranu utajovaných informací v oblasti informačních a komunikačních systémů a kryptografickou ochranu. Vykonává regulaci, vydává prováděcí vyhlášky k zákonu č. 264/2025 Sb. a provozuje portal.nukib.gov.cz i bezplatné e-learningové kurzy.

Vládní tým pro reakci na kybernetické incidenty (CERT) provozovaný NÚKIB. Zajišťuje technickou součinnost při řešení incidentů u poskytovatelů v režimu vyšších povinností a u státní správy. Pro hlášení incidentů přes portál slouží primárně portal.nukib.gov.cz; telefon GovCERT.CZ (+420 541 110 555 v pracovní době, +420 725 502 878 mimo) je pro urgentní součinnost, ne pro oficiální hlášení.

Národní CERT pro Českou republiku, provozovaný sdružením CZ.NIC. Slouží jako koordinační kontakt pro režim nižších povinností (typicky obce s rozšířenou působností) – náhradní kanál pro hlášení incidentů při nedostupnosti Portálu NÚKIB je e-mail `abuse@csirt.cz` nebo datová schránka `h4axdn8`.

Webový portál NÚKIB (portal.nukib.gov.cz), přes který poskytovatel regulované služby ohlašuje službu, registruje osobu pověřenou kybernetickou bezpečností a hlásí kybernetické incidenty. Od 1. 11. 2025 je primárním kanálem pro hlášení podle § 15 a § 16 ZKB.

Český dozorový orgán pro ochranu osobních údajů. Při kybernetickém incidentu, při kterém pravděpodobně došlo k riziku pro práva a svobody fyzických osob, je nutné porušení zabezpečení osobních údajů ohlásit do 72 hodin (čl. 33 GDPR) na uoou.gov.cz.

Princip rozhodování, který opírá doporučení o ověřitelná data, zveřejněné studie a primární zdroje namísto dojmů, mediální pozornosti nebo marketingových materiálů dodavatelů. V kybernetické bezpečnosti to znamená především: opírat se o NÚKIB (zákon, vyhlášky, varování), o mezinárodní rámce (NIST, ENISA), o veřejně evidované zranitelnosti (CVE) a o data z reálných incidentů — a nikoli rozhodovat podle „co říká dodavatel firewallu". Příklad uplatnění v této příručce: doporučení NIST SP 800-63B-4 explicitně zrušilo požadavek pravidelné rotace hesel „bez důkazu o kompromitaci", protože dosavadní praxe nesnižovala riziko a uživatele tlačila k volbě slabších hesel.

Souhrn opatření, postupů a technologií zajišťujících důvěrnost, integritu a dostupnost informací zpracovávaných v informačních a komunikačních systémech. Pro obce v ČR je rámec KB určen primárně zákonem č. 264/2025 Sb. o kybernetické bezpečnosti (ZKB), prováděcími vyhláškami č. 408–410/2025 Sb. a metodickou působností NÚKIB. Cíl není mít „IT bezpečnost", ale zajistit, že obec dokáže poskytovat své regulované služby i v případě incidentu.

Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti – účinný od 1. 11. 2025. Nahrazuje předchozí zákon č. 181/2014 Sb. a do českého práva transponuje směrnici NIS2. Zavádí dva režimy povinností (vyšší/nižší) a rozšiřuje okruh regulovaných subjektů z přibližně 400 na 6 000–10 000 organizací včetně obcí s rozšířenou působností.

Evropská směrnice (EU) 2022/2555, která od členských států vyžaduje vyšší společnou úroveň kybernetické bezpečnosti. V Česku ji od listopadu 2025 transponuje zákon č. 264/2025 Sb. (ZKB). Navazuje na původní směrnici NIS z roku 2016 a podstatně rozšiřuje okruh regulovaných subjektů a sektorů.

Vyhláška NÚKIB o bezpečnostních opatřeních poskytovatele regulované služby v režimu nižších povinností. Účinná od 1. 11. 2025 souběžně s ZKB. Definuje opatření, která musí povinná osoba zavést a provádět vždy: § 3 odst. 2 až 6, § 4, § 5, § 6 a § 10 (přehled bezpečnostních opatření, řízení politiky, vrcholné vedení, lidské zdroje, řízení kontinuity činností, řešení incidentů), a vyhodnotitelná opatření, jejichž rozsah povinný subjekt posuzuje proporčně podle svých potřeb.

Vyhláška NÚKIB o bezpečnostních opatřeních poskytovatele regulované služby v režimu vyšších povinností. Účinná od 1. 11. 2025. Stanovuje rozsáhlejší a podrobnější požadavky než vyhláška č. 410/2025 Sb.; vztahuje se zejména na ústřední orgány státní správy, kraje, hl. m. Prahu a poskytovatele kritické infrastruktury.

Vyhláška NÚKIB, kterou se vymezují regulované služby. Definuje seznam služeb, jejichž poskytovatelé spadají pod ZKB, a tím nepřímo určuje okruh povinných osob. Pro obce s rozšířenou působností je relevantní zařazení služby „Výkon svěřených pravomocí" do režimu nižších povinností.

Obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů (nařízení 2016/679), v ČR doplněné zákonem č. 110/2019 Sb.. Pro KB je klíčový čl. 33: porušení zabezpečení osobních údajů, které pravděpodobně představuje riziko pro práva a svobody fyzických osob, musí být ohlášeno ÚOOÚ do 72 hodin od zjištění.

Elektronický identifikátor připojený k dokumentu, jehož právní rámec stanoví nařízení eIDAS (EU) 910/2014 a v ČR zákon č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru. Tři úrovně: - Prostý – jakýkoli údaj logicky spojený s dokumentem (např. naskenovaný podpis, jméno v patičce e-mailu); nejnižší důkazní síla. - Zaručený – jednoznačně přiřazený podepisující osobě, umožňuje detekci dodatečných změn dokumentu (typicky podpis založený na komerčním certifikátu). - Kvalifikovaný – zaručený podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem (čipová karta / token) a založený na kvalifikovaném certifikátu od akreditovaného poskytovatele (v ČR: I.CA, eIdentity, PostSignum). Má v ČR shodné účinky jako vlastnoruční podpis a vyžaduje se pro úkony vůči orgánům veřejné moci podle § 6 zákona č. 297/2016 Sb. Pro obce: starosta a tajemník typicky potřebují kvalifikovaný podpis pro podepisování úředních dokumentů; běžní zaměstnanci pro vnitřní agendu vystačí se zaručeným.

Elektronické úložiště pro doručování úředních zpráv, zřízené zákonem č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Správcem systému je Digitální a informační agentura (DIA), provozovatelem Česká pošta. Doručení do datové schránky má stejnou právní účinnost jako doporučená listovní zásilka (§ 17 odst. 1 zákona) a fikce doručení nastává po 10 dnech od dodání. Pro orgány veřejné moci a právnické osoby povinná, fyzickým osobám zřizována na žádost. Z bezpečnostního pohledu je nezbytné chránit přihlašovací údaje vícefaktorovým ověřením (od r. 2023 lze povolit přihlášení pouze přes Identitu občana / NIA) a mít definovaný interní postup pro denní výběr datové schránky včetně zástupnosti při dovolené.

Obec, na kterou stát přenesl výkon vymezených agend přenesené působnosti pro spádové území okolních obcí. V ČR je 205 ORP a městské části Praha 1 až Praha 22. Podle ZKB jsou ORP poskytovateli regulované služby „Výkon svěřených pravomocí" v režimu nižších povinností.

Jeden ze dvou regulačních režimů podle ZKB. Vztahuje se na menší poskytovatele regulovaných služeb a – z veřejné správy – zejména na obce s rozšířenou působností a městské části Praha 1 až 22. Bezpečnostní opatření definuje vyhláška č. 410/2025 Sb.. Sankční rámec je nižší než v režimu vyšších povinností (až 175 mil. Kč nebo 1,4 % celosvětového obratu).

Jeden ze dvou regulačních režimů podle ZKB. Vztahuje se na velké poskytovatele a kritickou infrastrukturu (banky, energetika, telekomunikace), z veřejné správy zejména na ústřední orgány státní správy, kraje a hl. m. Prahu. Bezpečnostní opatření definuje vyhláška č. 409/2025 Sb.. Sankce až 250 mil. Kč nebo 2 % celosvětového obratu plus dočasný zákaz výkonu funkce člena statutárního orgánu (§ 58 ZKB).

Služba uvedená v příloze vyhlášky č. 408/2025 Sb., jejíž poskytování zakládá povinnost podléhat ZKB. Pro obce s rozšířenou působností je relevantní služba „Výkon svěřených pravomocí". Poskytovatel musí službu ohlásit přes Portál NÚKIB do 60 dnů od splnění podmínek.

Osoba určená vrcholným vedením povinné osoby podle § 4 písm. a) vyhlášky č. 410/2025 Sb., které jsou svěřeny pravomoci potřebné k řízení a rozvoji kybernetické bezpečnosti, dohledu nad jejím stavem a komunikaci s vrcholným vedením. Nemusí být zaměstnancem dané obce – typickou variantou pro malé obce je sdílený KB manažer v rámci ORP, který tuto roli vykonává pro několik obcí najednou. Kvalifikaci pokrývá kurz NÚKIB „Šéfuj kyber".

Osoba (zaměstnanec nebo externí dodavatel), která spravuje IT infrastrukturu obce — instaluje a aktualizuje operační systémy, spravuje uživatelské účty, zálohuje data, řeší provozní výpadky. Není totéž co osoba pověřená kybernetickou bezpečností: IT správce zajišťuje provoz, pověřená osoba zajišťuje řízení rizik a soulad se ZKB. V mikroobcích a malých obcích bývá IT správce typicky tou samou osobou (po absolvování kurzu „Šéfuj kyber"), ale role je vhodné pojmenovat odděleně, protože pověřená osoba musí mít přímou vazbu na vrcholné vedení a nezávislost na čistě provozních prioritách.

Sdružení obcí podle § 49–53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, sloužící k zabezpečení společných úkolů (typicky odpadové hospodářství, doprava, IT). V kontextu KB je DSO jednou z právních forem, jak sdílet pověřenou osobu mezi více malými obcemi.

V terminologii NÚKIB je primární aktivum hlavní činnost nebo informace, kterou je třeba chránit (např. odpadové hospodářství, agenda matriky, spisová služba); podpůrné aktivum je všechno, co je k jejímu provozu nezbytné – zaměstnanci, dodavatelé, hardware, software, budovy. Identifikace primárních a podpůrných aktiv patří do stanovení rozsahu řízení kybernetické bezpečnosti podle § 12 ZKB; následně slouží jako podklad pro řízení aktiv a pro vyplnění Přehledu bezpečnostních opatření podle § 3 vyhlášky č. 410/2025 Sb..

Základní registr veřejné správy, ve kterém jsou evidovány všechny agendy vykonávané orgány veřejné moci (včetně obcí) a oprávnění k jejich výkonu. Spravuje ho Digitální a informační agentura (DIA) a kompletní seznam agend je veřejně dostupný v katalogu RPP. NÚKIB doporučuje používat RPP jako vstupní bod pro stanovení rozsahu kybernetické bezpečnosti podle § 12 ZKB: obec si v RPP zjistí, jaké agendy vykonává (např. odpadové hospodářství A1186, ochrana ovzduší A1126), seskupí je do primárních aktiv a teprve k nim doplňuje aktiva podpůrná.

Dokument, který poskytovatel regulované služby v režimu nižších povinností vytváří podle § 3 vyhlášky č. 410/2025 Sb.. V podobě tabulky eviduje bezpečnostní opatření podle vyhlášky, jejich stav („Zavedeno", „V procesu", „Nezavedeno"), popis, termín zavedení, prioritu a odpovědnou osobu; u nezavedených opatření uvádí odůvodnění. NÚKIB k němu vydal v březnu 2026 vzorovou šablonu v Manuálu pro režim nižších povinností.

Pravidlo, že rozsah a intenzita kybernetických bezpečnostních opatření má odpovídat velikosti organizace, kritičnosti regulované služby a vyhodnoceným rizikům — ne formálnímu maximu. Vyplývá z § 3 vyhlášky č. 410/2025 Sb. (a obdobně z § 3 vyhl. č. 409/2025 Sb. pro režim vyšších povinností); v evropském rámci ho zakotvuje čl. 21 odst. 1 NIS2, který výslovně zohledňuje „stav techniky, náklady na zavedení a vystavená rizika". Praktický dopad pro obec: - Vyhláška dělí opatření na neopominutelná (§ 3 odst. 2–6, § 4–6 a § 10 vyhl. č. 410/2025 — vždy zaváděna a prováděna; proporčnost se uplatňuje uvnitř, např. v rozsahu dokumentace, počtu školení, hloubce řízení rizik) a vyhodnotitelná (§ 7–9 a § 11–13 — obec vyhodnotí rozsah podle svých bezpečnostních potřeb a v Přehledu bezpečnostních opatření výsledek dokumentuje). - Obec musí mít zavedeno všechno, ale přiměřeně velikosti a expozici: malá obec si vystačí s politikou KB v rozsahu několika stran, krajský úřad potřebuje rozsáhlejší dokumentaci. Nezavedení nebo redukci konkrétního opatření je vždy nutné zdůvodnit v Přehledu bezpečnostních opatření. - NÚKIB pro intuitivní pochopení používá formulaci: „Nekupujte zámek za 10 000 Kč s GPS pro kolo za 5 000 Kč." Naopak — nekupujte ani petlici za 50 Kč pro auto za 500 000 Kč. - Proporcionalita ≠ rezignace na bezpečnost. Pokud například systém neumožňuje MFA podle § 8 odst. 2 vyhlášky, odchylka musí být zdokumentována v analýze rizik a kompenzována jinými opatřeními (vyšší délka hesla, omezení přístupu jen z definovaných sítí, monitoring přihlášení). - V režimu vyšších povinností princip platí stejně, ale výchozí laťka je vyšší — vyhláška č. 409/2025 Sb. má širší okruh neopominutelných opatření a u vyhodnotitelných předpokládá důslednější analýzu rizik.

Ověření identity uživatele kombinací dvou nebo více nezávislých faktorů: něco, co znáte (heslo), něco, co máte (telefon s autentizační aplikací nebo hardwarový klíč), a/nebo něco, čím jste (biometrie). § 8 odst. 2 vyhlášky č. 410/2025 Sb. požaduje autentizační mechanismus založený na vícefaktorové autentizaci s alespoň dvěma různými typy faktorů, případně aktuálně odolnou kontinuální autentizaci založenou na modelu nulové důvěry. SMS kód je nejslabší forma a slouží spíše jako nouzová varianta.

Heslo složené z několika náhodně vybraných slov (např. „kocour piliny lavice rybník"). Délka výrazně předčí klasické „složité" 8–12znakové heslo: 6 náhodných slov dává cca 77 bitů entropie (víc než typické 12znakové „složité" heslo). Klíčové je, aby slova byla vybrána skutečně náhodně (kostkou, generátorem) – lidský mozek si jinak vybírá předvídatelné kombinace.

Aplikace, která uživateli generuje a ukládá unikátní silná hesla pro každou službu, šifrovaně chráněná jediným hlavním heslem. Zabraňuje opakovanému použití stejného hesla v různých službách (podle studie Cybernews z analýzy >19 mld. uniklých hesel z let 2024–2025 je 94 % hesel duplicitních nebo opakovaně použitých; pouze 6 % je unikátních). Open-source variantou doporučovanou v této příručce je Bitwarden.

Moderní standard přihlašování, který nahrazuje heslo kryptografickým párem klíčů uloženým na zařízení uživatele (telefon, počítač, hardwarový klíč). Soukromý klíč nikdy neopustí zařízení, takže nelze ukrást z databáze serveru ani odposlechnout phishingem. Podle FIDO Alliance ke květnu 2025 (World Passkey Day 2025) podporuje přístupové klíče 48 % ze 100 nejvýznamnějších webů světa.

Standard amerického Národního institutu pro standardy a technologie pro digitální identitu a autentizaci. Aktuální revize SP 800-63B-4 byla finalizována 31. 7. 2025. Stanovuje (SHALL) minimum 15 znaků pro heslo používané jako jediný faktor ověření; pro hesla používaná jako součást MFA umožňuje (MAY) kratší, ale vyžaduje (SHALL) alespoň 8 znaků. Zakazuje vynucování složitosti (povinné velké písmeno, speciální znak) a požaduje kontrolu hesla proti seznamům uniklých hesel.

Mezinárodní standard pro systém řízení informační bezpečnosti (ISMS, Information Security Management System). Definuje rámec, jak organizace identifikuje rizika, vybírá bezpečnostní opatření z přílohy A, dokumentuje je v politikách a směrnicích a kontinuálně je zlepšuje (PDCA cyklus). Aktuální vydání je ISO/IEC 27001:2022, do české soustavy přejato jako ČSN ISO/IEC 27001. Certifikace podle 27001 je dobrovolná, vyžaduje audit nezávislou certifikační autoritou a obvykle se obnovuje v tříletém cyklu. Pro IT dodavatele obcí je certifikace ideálem, ne podmínkou — užitečnější otázkou je, zda má dodavatel dokumentovanou bezpečnostní politiku a jak ji prakticky uplatňuje. Standard je v některých ohledech kompatibilní s požadavky zákona č. 264/2025 Sb. a vyhlášky č. 410/2025 Sb., ale neimplementuje je automaticky — povinnosti podle českého práva si musí organizace ověřit zvlášť.

Šifrovaný tunel, kterým se zařízení uživatele připojuje do interní sítě organizace přes nedůvěryhodné prostředí (typicky internet). Pro vzdálený přístup k systémům obce by VPN měla být povinně doplněna o MFA.

Síťová brána, která filtruje příchozí i odchozí provoz mezi částmi sítě (typicky mezi vnitřní sítí a internetem) podle definovaných pravidel. Patří mezi opatření síťové bezpečnosti — perimetrová kontrola provozu podle § 9 odst. 1 písm. a) a segmentace a omezení komunikace podle § 11 vyhlášky č. 410/2025 Sb..

Rozdělení sítě na oddělené části (segmenty) tak, aby útok na jeden segment nemohl snadno proniknout do dalších. Typicky se odděluje kancelářská síť, serverová síť, veřejná Wi-Fi a IoT zařízení (kamery, čidla, „chytré" přístroje). Snižuje plochu šíření ransomwaru.

Obor matematiky a informatiky o ochraně informací pomocí matematických algoritmů. Pokrývá čtyři základní funkce: (1) šifrování (důvěrnost dat — viz heslo šifrování), (2) hashování (kontrola integrity — SHA-256, SHA-3), (3) digitální podpisy (autenticita a nepopiratelnost — RSA, ECDSA; v ČR podklad pro kvalifikovaný elektronický podpis) a (4) výměna a správa klíčů (Diffie-Hellman, ECDH, PKI). V kontextu obecního úřadu se kryptografie projevuje při HTTPS/TLS v prohlížeči, VPN pro vzdálený přístup, šifrování disků (BitLocker/FileVault), podepisování dokumentů datovou schránkou nebo kvalifikovaným podpisem, passkey/MFA přihlašování a integritě záloh. Vyhláška ukládá používat silné a aktuální kryptografické algoritmy v souladu s doporučeními NÚKIB: § 13 vyhlášky č. 410/2025 Sb. (nižší režim) a § 21 vyhlášky č. 409/2025 Sb. (vyšší režim) odkazují na dokument „Minimální požadavky na kryptografické algoritmy" (verze 4.1, 4. 3. 2026, na úřední desce NÚKIB). Doporučované algoritmy: AES-256 (symetrické šifrování), SHA-256/SHA-3 (hashování), eliptické křivky P-256/P-384 (digitální podpisy), TLS 1.2+/1.3 (komunikace). Zastaralé a zakázané: DES, 3DES, MD5, SHA-1, RC4, TLS 1.0/1.1, SSLv3, WEP. Aktualizace v4.1 nově zařazuje postkvantové algoritmy (ML-KEM, ML-DSA podle NIST) jako přípravu na hrozbu kvantových počítačů.

Matematická transformace dat tak, aby je bez správného klíče nikdo nemohl přečíst, i kdyby získal přístup k disku, k zachycenému provozu nebo ke kopii zálohy. V praxi obce má dvě hlavní podoby: (1) šifrování dat v klidu (at rest) — disky notebooků, tablety, telefony, USB klíče, zálohy. Standardní řešení: BitLocker (Windows Pro, zdarma), FileVault (macOS), LUKS (Linux). (2) Šifrování dat v přenosu (in transit) — webový provoz přes HTTPS (TLS 1.2+, ne TLS 1.0/1.1 ani SSLv3), e-mail s S/MIME nebo PGP, VPN pro vzdálený přístup, šifrované Wi-Fi (WPA2/WPA3, nikdy WEP). Šifrování je explicitním požadavkem § 13 vyhlášky č. 410/2025 Sb. pro režim nižších povinností (a § 21 vyhlášky č. 409/2025 Sb. pro vyšší). Bez šifrování ztracený notebook = únik dat; se šifrováním ztracený notebook = ztracený hardware.

Pokročilá ochrana koncových zařízení, která průběžně sleduje chování procesů a sítě a dokáže detekovat i útoky, které tradiční signaturní antivirus nezachytí. Bývá nasazována jako cloudová služba s měsíčním předplatným a zpravidla zahrnuje i centrální dohled (SOC).

Tradiční bezpečnostní software, který kontroluje soubory a procesy proti databázi známých škodlivých kódů. Microsoft Defender Antivirus (dříve Windows Defender) je akceptovatelným minimálním základem; pro lepší ochranu organizace se doporučuje EDR.

Vnitřní software zařízení (router, tiskárna, kamera, telefon, IoT senzor), který řídí jeho základní funkce. Stejně jako operační systém vyžaduje pravidelné aktualizace; pokud výrobce vydávání bezpečnostních záplat ukončil, je nutné zařízení vyměnit, protože oprava firmwaru na nepodporovaném modelu nestačí.

Síťové zařízení na rozhraní mezi vnitřní sítí (LAN, Wi-Fi obce) a internetem — řídí, kudy putují datové pakety, překládá adresy (NAT) a typicky i obstarává DHCP a DNS. Z pohledu bezpečnosti je to vstupní bod: kompromitovaný router umožňuje útočníkovi odposlouchávat provoz, přesměrovávat uživatele na podvodné stránky a sbírat přihlašovací údaje. Příklad citovaný v této příručce: kampaň skupiny APT28 proti routerům TP-Link TL-WR841N přes CVE-2023-50224. Minimum pro obec: aktualizovat firmware, změnit výchozí hesla, vypnout vzdálenou správu z internetu, a pokud výrobce už nevydává bezpečnostní záplaty, zařízení vyměnit.

Síťová služba, která překládá lidsky čitelné názvy domén (například `obec.cz`) na číselné IP adresy serverů. Funguje jako „telefonní seznam internetu". Z bezpečnostního hlediska je kritická: pokud útočník ovládne DNS (nejčastěji kompromitací routeru nebo podvržením DNS odpovědí), může uživatele nepozorovaně přesměrovat na podvodné stránky a sbírat přihlašovací údaje. Příklad citovaný v této příručce — kampaň skupiny APT28 proti routerům TP-Link TL-WR841N, kde útočníci přesměrovávali DNS odpovědi na napodobeniny stránek typu Outlook Web Access. Obrana: nepoužívat výchozí, neaktualizovaný router; zvážit důvěryhodný DNS resolver s ochranou (např. NÚKIB DNS, nebo CZ.NIC ODVR).

Síťová služba, která automaticky přiděluje IP adresu, masku sítě, výchozí bránu a DNS server každému zařízení, které se připojí do sítě (počítač, telefon, tiskárna). Bez DHCP by každé zařízení muselo mít síť ručně nakonfigurovanou. Na malé síti DHCP typicky obstarává router. Z bezpečnostního hlediska je kritická konfigurace DHCP: pokud útočník ovládne DHCP server (nejčastěji kompromitací routeru), může připojeným zařízením podstrčit vlastní DNS server a tím tiše přesměrovat veškerý jejich provoz — přesně to udělala skupina APT28 v kampani proti routerům TP-Link TL-WR841N (NÚKIB, IV/2026). Obrana je stejná jako u routeru: aktualizovaný firmware, změna výchozích hesel, vypnutá vzdálená správa z internetu.

Síťové zařízení, které poskytuje bezdrátové (Wi-Fi) připojení do lokální sítě – v menší obci typicky kombinováno přímo do routeru, ve větších budovách jako samostatné zařízení připojené kabelem (často přes PoE) k centrálnímu přepínači. Z pohledu bezpečnosti platí stejná pravidla jako pro router: aktualizovat firmware, měnit výchozí hesla, vypnout vzdálenou správu z internetu a používat jen silné šifrování (WPA2/WPA3 Personal nebo Enterprise; nikdy WEP ani otevřenou síť bez segmentace). Veřejnou Wi-Fi pro občany a hosty vždy oddělte od kancelářské sítě (samostatný SSID + VLAN).

Protokol Windows pro grafickou vzdálenou správu. Nikdy by neměl být přímo dostupný z internetu — pokud je vzdálená správa potřeba, smí být povolena výhradně přes VPN s MFA. Otevřený RDP port je jednou z nejčastějších cest, jak útočníci proniknou do sítě.

Vyhrazený server, přes který se externí dodavatelé připojují do interní sítě organizace. Umožňuje centrální monitorování, logování a omezení rozsahu přístupu. NÚKIB jej v kurzu „Šéfuj kyber" doporučuje pro řízení vzdáleného přístupu dodavatelů.

Jakýkoliv nelokální přístup uživatele nebo dodavatele k systémům organizace — nejen klasická VPN, ale i přístup přes webový prohlížeč k informačnímu systému, RDP nebo vzdálená správa serverů. NÚKIB v kurzu „Šéfuj kyber" k § 11 vyhlášky č. 410/2025 Sb. (vzdálená připojení) požaduje čtyři věci: omezit vzdálený přístup na nezbytně nutnou úroveň, zajistit důvěrnost a integritu přenášených dat, vést evidenci oprávněných uživatelů a zařízení a zvýšeně chránit přístupy vystavené do internetu. U dodavatelů musí být smluvně ošetřen včetně technického nastavení (certifikáty, MFA, časová omezení) a typicky veden přes jump server.

Cesta nebo metoda, kterou útočník získá počáteční přístup do systému, sítě nebo k datům. Není to konkrétní útok ani škodlivý kód — je to způsob doručení. Pochopení typických vektorů je základ obrany: lze cíleně omezit ty, které jsou pro obec nejpravděpodobnější. Nejčastější vektory podle Verizon DBIR 2026 a praxe NÚKIB: - Phishingový e-mail s přílohou nebo odkazem (jeden z nejčastějších vektorů; podle Verizon DBIR 2026 je dnes nejčastější vstupní branou zneužití neopravené zranitelnosti – 31 %, ukradené přihlašovací údaje tvoří 13 %). - Zneužitá zranitelnost v exponované službě (RDP otevřené do internetu, neaktualizovaný router/firewall, web s neopravenou CMS). - Kompromitované přihlašovací údaje z úniku hesel třetí strany (re-use hesla mezi službami). - Sociální inženýrství — vishing, smishing, podvržená identita (CEO fraud). - Fyzický přístup — USB návnada (baiting), nehlídaný počítač, krádež zařízení. - Makra v Office dokumentech — viz makra. - Dodavatelský řetězec — kompromitovaný IT dodavatel, infikovaný update softwaru. - Výjimky z bezpečnostních pravidel — každá udělená výjimka („tomuhle uživateli povolíme heslo bez 2FA, jen tentokrát") se může stát vektorem; proto kurz „Dávej kyber" varuje: „Nikdy nežádejte o výjimky z bezpečnostních pravidel." Mapování konkrétních vektorů na rizika a opatření je jádrem analýzy rizik podle § 7 vyhl. č. 410/2025 Sb..

Stav, kdy útočník získal neoprávněný přístup k účtu, systému, zařízení nebo datům — typicky narušení důvěrnosti (útočník data viděl), integrity (mohl je změnit) nebo dostupnosti (mohl je zničit či zašifrovat). Není to konkrétní útok, ale jeho výsledek: účet, na který se přihlásil cizí člověk z odcizeného hesla; router s pozměněným nastavením DNS; server, na němž je spuštěn cizí proces. V příručce zmíněné typické zdroje: vzdálený přístup dodavatele bez MFA a logování (kap. 6), neaktualizovaný router zneužitý kampaní APT28 (kap. 1), úniky hesel třetí strany. Praktické důsledky pro obec: vyhl. č. 410/2025 Sb. v § 8 odst. 5 písm. d) vyžaduje bezodkladnou změnu hesla při podezření na kompromitaci; NIST SP 800-63B-4 doporučuje pravidelnou rotaci hesel opustit a měnit je jen při důkazu o kompromitaci. Pokud k ní dojde u poskytovatele regulované služby s významným dopadem, vzniká současně kybernetický bezpečnostní incident s povinností hlášení přes Portál NÚKIB (24 h prvotní, 72 h oznámení).

Souhrnné označení pro jakýkoli software navržený s úmyslem poškodit, zneužít nebo neoprávněně získat přístup k zařízení, datům nebo síti. Patří sem zejména ransomware (zašifruje data a žádá výkupné), trojan (skrytý vstup pro útočníka), spyware (sběr dat bez vědomí uživatele), stealer (krade uložená hesla a tokeny), wiper (maže provozní data), rootkit (skryje samotnou přítomnost útočníka v systému) a keylogger (zaznamenává stisknuté klávesy). Hlavní vstupní cesty do obce: přílohy a odkazy v phishingu, infikované USB („baiting"), neaktualizovaný firmware síťových zařízení, kompromitovaný dodavatel. Základní obrana: aktualizace, EDR/antivirus, omezená oprávnění uživatelů, zálohy podle pravidla 3-2-1 a školení zaměstnanců (kurz Dávej kyber).

Škodlivý kód, který zašifruje data nebo zablokuje přístup k systémům; za jejich obnovení útočník žádá výkupné. Typicky zašifruje vše dostupné přes síť včetně síťových disků a cloudových synchronizací – proto je klíčové držet zálohy offline podle pravidla 3-2-1. České obce zasažené v posledních letech: Kraslice (IV/2025), Židlochovice (III/2026), Praha 5 (III/2022); Správa služeb hl. m. Prahy (IV/2025, skupina Cicada3301).

Podvodná zpráva (typicky e-mail), která se vydává za legitimní instituci a snaží se z příjemce vylákat přihlašovací údaje či číslo karty nebo ho přimět ke spuštění škodlivého souboru. Phishing generovaný AI je gramaticky bezchybný, personalizovaný a kontextově relevantní; v experimentální studii Heiding et al. (2024) dosáhl 54% míry prokliku oproti 12 % u obecného phishingu.

Phishing po telefonu – útočník se vydává za banku, IT podporu, policii nebo jinou důvěryhodnou instituci a snaží se získat přihlašovací údaje nebo přimět oběť k převodu peněz. Útočníci umějí na displeji zobrazit důvěryhodné číslo (spoofing); AI dnes umožňuje napodobit konkrétní hlas (klonování hlasu) z veřejně dostupných nahrávek.

Phishing přes SMS — podvodné textové zprávy se vydávají za Českou poštu, banku, MPSV apod. a obsahují odkaz na falešnou stránku nebo žádost o reakci. Vytvářejí časový tlak: „Vyzvedněte zásilku do 24 hodin", „Ověřte neautorizovanou platbu".

Útok, kdy je oběti nabídnuto něco lákavého – nejčastěji USB disk s lákavým popiskem ponechaný na chodbě či v jednací místnosti — co po připojení k počítači spustí škodlivý kód nebo se chová jako skrytá klávesnice (HID útok). NÚKIB uvádí, že 2 z 5 zaměstnanců nalezený USB disk skutečně připojí.

Souhrnné označení pro útoky cílené na člověka místo na technologii – útočník využívá manipulaci, lest nebo emoční tlak (urgentnost, autorita, strach), aby oběť dobrovolně poskytla přístup, údaje nebo provedla žádanou akci. Patří sem phishing, vishing, smishing, baiting a další techniky. Pokrývá je modul 03 kurzu „Dávej kyber".

Podvržení identifikátoru komunikace – typicky e-mailové adresy odesílatele („from"), telefonního čísla na displeji nebo IP adresy. Útočník se tváří jako důvěryhodný subjekt. Proti e-mailovému spoofingu chrání trojice technologií SPF, DKIM a DMARC, které doménu autentizují vůči přijímajícím serverům.

Registrace doménového jména, které vypadá zaměnitelně s legitimní doménou: „rnicrosoft" místo „microsoft", velké „I" místo malého „l" („Iekarna" místo „lekarna"). Kombinuje se s phishingem a smishingem – oběť odkaz vizuálně neodliší od skutečného.

Synteticky vytvořený obrazový či zvukový záznam nebo videozáznam, který napodobuje konkrétní reálnou osobu. Využívá se zejména v podvodech (klonovaný hlas starosty žádá o převod, falešné video žádá o autorizaci). Podle Signicatu (zpráva The Battle Against AI-Driven Identity Fraud, únor 2025) vzrostl počet detekovaných pokusů o podvody využívající deepfake ve finančním a platebním sektoru za tři roky z 0,1 % na 6,5 % všech pokusů, tj. o 2 137 %. Hlavní obranou v obci je pravidlo dvou kanálů pro finanční operace.

Bezpečnostní chyba v softwaru, pro kterou v okamžiku útoku ještě neexistuje oficiální oprava od výrobce. „Den 0" označuje, že obránci na reakci nemají žádný předem dostupný čas. Anthropic v dubnu 2026 v rámci iniciativy Project Glasswing oznámil, že model Claude Mythos Preview autonomně identifikoval tisíce zero-day zranitelností „v každém významném operačním systému i webovém prohlížeči", včetně dlouhodobě neodhalených (například 27 let staré chyby v OpenBSD a 17 let staré chyby v jádru FreeBSD evidované jako CVE-2026-4747).

Bezpečnostní oprava softwaru od výrobce, která zavírá konkrétní zranitelnost (typicky evidovanou jako CVE). U operačních systémů a prohlížečů přichází automaticky přes Windows Update nebo aktualizační mechanismus aplikace; u firmwaru routerů a IoT zařízení ji bývá nutné nainstalovat ručně. Mezi zveřejněním zranitelnosti a vydáním záplaty existuje prodleva, během níž je software vystaven útoku — a další prodleva nastává mezi vydáním záplaty a jejím nasazením v organizaci. Praktické minimum pro obec: zapnout automatické aktualizace na koncových stanicích, na serverech mít plán aktualizací (alespoň měsíčně, kritické bezodkladně) a pokud výrobce už záplaty pro daný model nevydává, zařízení nahradit — provoz nepodporovaného softwaru oprava jednotlivého problému neřeší.

Veřejně přidělený identifikátor konkrétní bezpečnostní chyby ve formátu `CVE-RRRR-NNNNN`. Spravuje neziskový MITRE; detail najdete v databázi NVD; hodnocení závažnosti se může zobrazovat jako hodnocení NVD nebo jako hodnocení přidělující autority (CNA). Příklad citovaný v této příručce: CVE-2023-50224 (obcházení autentizace v routeru TP-Link TL-WR841N využité skupinou APT28).

Pokročilá kybernetická skupina napojená na ruskou vojenskou rozvědku GRU (jednotka 26165). NÚKIB v dubnu 2026 zveřejnil varování, že APT28 kompromitovala routery TP-Link TL-WR841N přes CVE-2023-50224, přesměrovávala DNS a sbírala přihlašovací údaje vládních a armádních organizací.

Mini-programy ve Visual Basic for Applications (VBA) vložené do dokumentů Microsoft Office (Word, Excel, PowerPoint). Mohou se spustit při otevření dokumentu a vykonat libovolný kód — stahovat a spouštět malware, šifrovat soubory (ransomware), krást přihlašovací údaje. Tradiční vektor útoku doručovaný přes phishingové e-maily s přílohou typu „faktura.docm" nebo „výpis.xlsm". Aktuální obrana: Microsoft od července 2022 v desktopovém Office i Microsoft 365 standardně blokuje makra v souborech stažených z internetu (značka MoTW — Mark of the Web). Pro malé obce: ponechat blokování zapnuté, povolit makro pouze u dokumentů z prokazatelně důvěryhodného zdroje (interní šablona z vlastního souborového serveru), a u koncových stanic v citlivých rolích (mzdová účetní, matrika) zvážit úplné vypnutí maker přes Group Policy.

Útok, kdy útočník velkým objemem požadavků z mnoha zdrojů (typicky botnet — síť kompromitovaných zařízení) zahltí cílovou službu — web obce, e-podatelnu, datovou schránku přes API — a znepřístupní ji legitimním uživatelům. Pro malé obce zpravidla nezpůsobí škodu na datech, ale výpadek webu nebo úředních elektronických služeb v citlivém momentě (volby, krizová komunikace, blížící se lhůty) má reputační i právní dopad. NÚKIB v posledních letech opakovaně varoval před prorusky orientovanou skupinou NoName057(16), která systematicky cílí na české veřejné weby — soudy, ministerstva, weby měst a obcí. Obrana je zpravidla mimo dosah obce: spočívá v tom, že hosting/CDN provider (Cloudflare, hostingové firmy) absorbuje útok na své infrastruktuře. Ve smlouvě s poskytovatelem webu by mělo být zmíněno, jak se DDoS řeší.

Podle § 2 ZKB jde o narušení bezpečnosti informací v kybernetickém prostoru. Poskytovatel regulované služby musí incident s významným dopadem ohlásit přes Portál NÚKIB: prvotní hlášení bez zbytečného odkladu, nejpozději do 24 hodin od zjištění; oznámení do 72 hodin; závěrečnou zprávu do 30 dnů od oznámení (nebo od vyřešení incidentu, podle metodiky NÚKIB) – pokud incident trvá déle, nahrazuje se průběžnou zprávou (§ 16 odst. 3 ZKB).

Schopnost včas rozpoznat probíhající nebo proběhlý kybernetický bezpečnostní incident — typicky kompromitaci účtu, systému nebo dat. Pracuje na dvou rovinách: - Lidská — pozorný zaměstnanec, který si všimne podezřelého e-mailu, neočekávané výzvy k MFA, výkupní obrazovky, nefungující služby nebo neznámého procesu. Aby fungovala, musí být lidé proškoleni (kurz Dávej kyber) a vědět, komu podezření hlásit. - Technická — EDR/antivirus na koncových stanicích, monitoring přihlášení a anomálií, sledování logů (síťové brány, e-mailové filtry, datové schránky), upozornění z GovCERT.CZ / CSIRT.CZ. Detekce je první fáze plánu reakce na incident podle § 15 ZKB — od jejího okamžiku běží zákonné lhůty (24 h prvotní hlášení, 72 h oznámení přes Portál NÚKIB), a proto musí plynule navazovat eskalace. Bez funkční detekce zůstává obec dlouhé měsíce kompromitována, aniž by o tom věděla — průměrná doba „dwell time" v Evropě se podle průzkumů pohybuje v desítkách dnů.

Postup, kterým se podezření na kybernetický bezpečnostní incident předává od osoby, která jej první zaregistrovala (typicky zaměstnanec u svého počítače), k osobě či útvaru s pravomocí o něm rozhodnout (osoba pověřená kybernetickou bezpečností, IT správce, vedení obce, GovCERT.CZ / CSIRT.CZ). Eskalace je první fází plánu reakce na incident podle § 15 a § 16 ZKB — měla by proběhnout v řádu minut, ne hodin, protože od ní běží zákonné lhůty pro hlášení (24 h prvotní, 72 h oznámení). Aby fungovala, musí mít obec předem připravený kontaktní seznam (kdo komu volá, na jaké číslo, co se hlásí dál) a zaměstnanci musejí vědět, že se za hlášení podezření netrestá, naopak — pozdní eskalace zpravidla incident zhorší.

Standardní princip pro odolné zálohování: 3 kopie dat, na 2 různých typech médií, z toho 1 mimo síť (offline, ideálně mimo budovu). Bez offline kopie ransomware typicky zašifruje i zálohy dostupné po síti. Vyhláška č. 410/2025 Sb. přímo pravidlo „3-2-1" nezmiňuje, ale § 6 (řízení kontinuity činností) implicitně předpokládá pravidelné zálohy informací, dat, konfigurací a nastavení technických aktiv pro účely obnovy regulované služby; samotnou formulaci „3-2-1" zavedl americký US-CERT/CISA jako základní pravidlo pro ochranu proti ransomware. Pravidlo 3-2-1 řeší kde a na čem mít zálohy uložené; aby šly v reálu skutečně využít, musí být ještě funkční (testovaná obnova, šifrování, dokumentovaný postup) — viz heslo funkční záloha.

Záloha, která byla ověřeně obnovena v testovacím prostředí, ne jen vytvořena. Existence záloh ≠ funkční zálohy: bez pravidelně testované obnovy se to, zda zálohy fungují, zjistí až při incidentu — kdy už je pozdě. NÚKIB i podpůrný materiál pro obce uvádějí netestované nebo neexistující offline zálohy jako častou příčinu prodlouženého výpadku po ransomware útoku (např. Správa služeb hl. m. Prahy, Kraslice, Židlochovice). Šest znaků funkční zálohy: 1. Pokrytí — zahrnuje všechna kritická data, konfigurace a nastavení technických aktiv, ne jen uživatelské soubory (§ 6 odst. 2 vyhl. č. 410/2025 Sb.; v režimu vyšších povinností § 12 vyhl. č. 409/2025 Sb.). 2. Integrita — kontrolní součty, monitoring úspěšnosti zálohovacích úloh, alerting při chybě (žádné „tichá selhání"). 3. Obnovitelnost — pravidelný test obnovy v izolovaném prostředí, alespoň čtvrtletně a vždy po větší změně systému; testem se rozumí kompletní obnova vybraného systému do funkčního stavu, ne jen čtení jednoho souboru. NIST SP 800-34 i ISO 22301 vyžadují tento test dokumentovat (datum, scénář, výsledek, doba obnovy). 4. Izolace — alespoň jedna kopie offline / air-gapped podle pravidla 3-2-1, kterou ransomware z napadené sítě nemůže přepsat ani zašifrovat. Cloudová synchronizace (OneDrive, Dropbox) není záloha — útočník zašifruje i ji. 5. Důvěrnost — záloha je šifrovaná (§ 13 vyhl. č. 410/2025 Sb.); jinak ukradený nebo ztracený záložní disk = úplný únik dat (včetně osobních údajů — porušení GDPR). 6. Dokumentace a RTO/RPO — obnova má písemný postup dostupný i bez funkčních interních systémů (papírová kopie, jiné úložiště) a měřitelně plní stanovené RTO/RPO. Funkční zálohy jsou základní stavební prvek plánu řízení kontinuity činností (BCP, Business Continuity Plan) podle § 6 vyhl. č. 410/2025 Sb. a čl. 21 odst. 2 písm. c) NIS2. Mezinárodní rámce ISO 22301 (Business Continuity Management Systems) a NIST SP 800-34 (Contingency Planning) jdou dál: požadují i pravidelná cvičení obnovy, revizi postupu po každé větší změně systému a propojení záloh s analýzou dopadů (BIA) — určit, které služby musí běžet do hodin a které mohou počkat dny.

RTO (cíl doby obnovy) – za jak dlouho po incidentu musí být služba zpět v provozu. RPO (cíl ztráty dat) – kolik nejnovějších dat si organizace může dovolit ztratit (typicky odpovídá frekvenci záloh). Obojí je vstup pro plán řízení kontinuity podle § 6 vyhlášky č. 410/2025 Sb.. RTO i RPO jsou pouze cíle „na papíře", dokud nejsou ověřeny funkční zálohou (testovanou obnovou) — netestovaná záloha typicky RTO překročí o řád.

Smluvní ujednání o úrovni poskytovaných služeb – typicky garantovaná doba reakce na požadavek, doba opravy, dostupnost služby v procentech. V kontextu KB má SLA u dodavatele zajistit, aby reakce byla rychlejší než zákonných 24 hodin pro prvotní hlášení, které musí poskytovatel splnit vůči NÚKIB.

Provozní pravidlo: žádný finanční převod ani převod citlivých informací jen na základě jedné komunikace (e-mail, telefonát). Požadavek je vždy ověřen druhým, nezávislým kanálem (osobně, jiné telefonní číslo z oficiálního zdroje). Klíčová obrana proti deepfake a vishing podvodům.

Trojice technologií pro autentizaci e-mailů, která zabraňuje spoofingu odesílatele. SPF (Sender Policy Framework) říká, které servery smí odesílat e-maily z dané domény. DKIM (DomainKeys Identified Mail) přidává digitální podpis ověřující neporušenost zprávy. DMARC říká přijímajícím serverům, co dělat s e-maily, které SPF/DKIM neprošly. Nasazení je zdarma, na straně dodavatele/správce DNS.

Bezplatný e-learningový kurz NÚKIB pro všechny zaměstnance organizace — cca 3 hodiny, 9 povinných okruhů a 2 dobrovolné, závěrečný test (15 otázek, úspěšnost 80 %), certifikát. Pokrývá hesla, sociální inženýrství, škodlivé soubory, ochranu zařízení, AI rizika a další. Splňuje povinnost vstupních a pravidelných školení podle § 5 vyhlášky č. 410/2025 Sb..

Bezplatný kurz NÚKIB pro osobu pověřenou kybernetickou bezpečností a IT správce. Existuje ve dvou variantách: „Šéfuj kyber – nižší režim" (kód 275, 4–5 hodin, 17 sekcí) pro povinné osoby v režimu nižších povinností, a „Kurz pro manažery KB" (kód 276, 6 hodin, 19 sekcí) pro vyšší režim. Oba končí workshopem v prostředí fiktivní organizace a testem (úspěšnost 80 %).

Online publikace priruckazastupitele.cz shrnující praktická témata pro nově zvolené zastupitele obcí. Pro kybernetickou bezpečnost je relevantní zejména kapitola 24 „Kybernetická a informační bezpečnost" od Aleše Špidly — srozumitelný úvod pro neodborníky, ze kterého tato příručka přejímá mj. seznam 13 základních pravidel pro zaměstnance obce (kap. 4) a část doporučení prvních 10 kroků (kap. 3). Kapitola vznikla před účinností zákona č. 264/2025 Sb. a odkazuje na zrušený zákon č. 181/2014 Sb.; její tvrzení, že se regulace obcí netýká, je od 1. 11. 2025 překonané.

Bezplatný kurz NÚKIB pro vedení obce (starosta, rada, tajemník) – cca 6 hodin. Rozcestník KVV (kód 270) směruje na dvě varianty podle režimu povinností: KVVN (271) pro nižší režim, KVVV (272) pro vyšší. Splňuje povinnost školení vrcholného vedení podle § 4 vyhlášky č. 410/2025 Sb..

Cílené, zpravidla úmyslné jednání, které směřuje k narušení důvěrnosti, integrity nebo dostupnosti informačního systému nebo dat (typicky ransomware, phishing, kompromitace sítě, DDoS). Pokud se v jeho důsledku skutečně naruší bezpečnost informací u poskytovatele regulované služby, jde současně o kybernetický bezpečnostní incident ve smyslu ZKB a vznikají hlásicí povinnosti vůči NÚKIB přes Portál NÚKIB. Útok bez dopadu (např. odražený pokus o phishing) incidentem v právním smyslu být nemusí, ale bývá důvodem pro interní bezpečnostní hlášení.

Zastřešující pojem pro počítačové systémy, které dokážou plnit úlohy obvykle vyžadující lidskou inteligenci — porozumění jazyku, generování textu a obrazu, rozhodování, hledání zranitelností. V kybernetické bezpečnosti vystupuje na obou stranách: útočníci ji používají k personalizovanému phishingu, klonování hlasu pro vishing, výrobě deepfake a (v případě modelu Claude Mythos Preview) k autonomnímu hledání zero-day zranitelností; obránci ji používají k detekci anomálií, automatizaci reakce na incidenty a školení. Pro obec to znamená, že kvalita phishingu a podvodů poroste rychleji než dosud — a že je nutné posílit procesní obranu (pravidlo dvou kanálů, ověřování přes druhý kanál).

Americká firma zaměřená na výzkum a vývoj velkých jazykových modelů (rodina Claude), založená v roce 2021. V dubnu 2026 v rámci iniciativy Project Glasswing zveřejnila, že její model Claude Mythos Preview autonomně identifikoval tisíce dosud neznámých zranitelností v běžně používaném softwaru — událost citovaná v této příručce jako příklad zrychlující se asymetrie mezi útočníky a obránci.

Experimentální verze modelu Claude od Anthropicu, oznámená 7. dubna 2026 v rámci iniciativy Project Glasswing. Model autonomně řetězí kroky při hledání bezpečnostních chyb a podle Anthropicu identifikoval tisíce zero-day zranitelností „v každém významném operačním systému i webovém prohlížeči", včetně dlouhodobě neodhalených chyb v OpenBSD a knihovně FFmpeg. V příručce slouží jako konkrétní doklad toho, proč obce nemohou spoléhat na to, že „nás si nikdo nevšimne".

Hlavní federální vyšetřovací a kontrarozvědná služba USA (Federal Bureau of Investigation), spadající pod Ministerstvo spravedlnosti USA. V této příručce je citována především kvůli varování (PSA, Public Service Announcement) o rostoucím využívání umělé inteligence kybernetickými útočníky — zejména pro klonování hlasu, generování přesvědčivých falešných dokumentů a personalizovaný phishing. Ve výroční zprávě IC3 za rok 2025 (vydané v dubnu 2026) FBI poprvé vyčlenila samostatnou kategorii podvodů s využitím AI – 22 364 oznámení se škodami kolem 893 milionů dolarů. Pro obec to není dozorový orgán (tím je v ČR NÚKIB, případně CSIRT.CZ a GovCERT.CZ), ale zdroj mezinárodního přehledu o trendech v podvodech.

Vojenská zpravodajská služba ruské armády (oficiálně dnes „Hlavní správa", GU; tradiční zkratka GRU se stále používá). S GRU jsou veřejně spojovány aktivity více kybernetických skupin — v této příručce zejména APT28 („Fancy Bear", jednotka 26165), kterou NÚKIB v dubnu 2026 označil za aktéra kompromitace routerů TP-Link TL-WR841N přes CVE-2023-50224.

Open-source knihovna a sada nástrojů pro zpracování zvuku a videa (kódování, dekódování, konverze, streamování). Je součástí prakticky každého moderního multimediálního ekosystému – od webových přehrávačů přes redakční systémy obcí až po videokonferenční nástroje. Citována v této příručce v souvislosti s Project Glasswing: model Claude Mythos Preview v ní podle Anthropicu identifikoval 16 let starou zranitelnost, která se do té doby nikomu nepodařilo objevit.

Open-source unixový operační systém s důrazem na bezpečnost, kvalitu kódu a kryptografii (vznikl v roce 1995 odštěpením od NetBSD). Je zdrojem mnoha komponent používaných napříč ekosystémem — například OpenSSH vznikl právě v rámci OpenBSD. V této příručce je zmíněn proto, že model Claude Mythos Preview v dubnu 2026 v jeho kódu identifikoval 27 let starou zranitelnost, kterou předchozí lidské audity nezachytily.